Je nám velkým potěšením sdílet osobní poděkování klientky Domova Vlčí mák našim dobrovolníkům a zaměstnancům domova. 
Moc si jej vážíme, děkujeme!

Rozjímání

Je mi téměř 103 let. Pobývám zde v Domově válečných veteránů ve Vlčím máku v prostředí zcela odlišném domovu. Žiju zde již neuvěřitelných pět let. Za tu dobu jsem poznala a stále poznávám nové neznámé lidi. Někteří jsou na první pohled sympatičtí, s jinými si není co říci.

Ale díky všem zdejším pracovníkům nám čas příjemně ubíhá. Zapojujeme se do činnosti v různých kroužcích, konají se zde zajímavé přednášky, koncerty, vycházky do okolí domova, a dokonce i výlet parníkem po Vltavě.

Co mě přivedlo k rozjímání nad naším životem zde? Pocit nesmírné vděčnosti, obdiv
nad lidskou dobrotou, láskou k člověku, ochota pomoci, nezištně věnovat svůj volný čas druhému – neznámému člověku. 

Jde o naše dobrovolníky – ty, kteří volí dobro. Přicházejí k nám po práci, ve svém volnu. Darují nám čas, který by mohli užívat jinak, zábavněji, zajímavěji, veseleji. Stačí oznámit, že se pojede na výlet do Stromovky a už se kolem nás rozzáří žluté šátečky dobrovolníků, kteří nás vozí
na vozíčku a doprovázejí po celou dobu výletu.

Pomáhají nám i v zájmových kroužcích. Kupř. do kroužku keramiky přicházejí pravidelně dvě dobrovolnice Helenky a nyní přibyla i maminka jedné Helenky – Evička. Všechny tři nám dělají tolik radosti svou tvořivostí – kolik žabiček, kytiček, věnečků a srdíček jsme s nimi vytvořili a kolik potěšení a radosti už způsobily. Oblíbené jsou přednášky pí. Mgr. Hekelové a pana Ing. Judy, kteří se s námi podílejí o své zážitky z cest po světě. Kolik krásných koncertů jsme vyslechli. A to vše jsou jen ti, které znám, ale jsou tu desítky dalších dobrovolných spolupracovníků, kteří vedou výtvarné dílny na nemocničních odděleních kde čas i práce probíhá jinak.

A to jsem se ještě nezmínila o individuálních návštěvách dobrovolníků na pokojích klientů.
Jak se těšíme z každé návštěvy, jak nás zahřeje vlídné slovo, podání ruky a pohlazení. Mně navštěvuje mladý přítel – dobrovolník DAN. Přichází vždy v pondělí po pracovní době. Vždy mě potěší, když se ve dveřích objeví jeho usměvavá tvář i oči. K našim besedám se často připojí i paní B. a pak rozebíráme naše století životní zkušenosti i vize mladých odvážných lidí. Dan nikdy neopomene navštívit a pozdravit ležící paní Š.

Kdo to vše organizuje, kdo to vše řídí? Jsou to naše koordinátorky Radka, Žany a Karinka, které – když tak nad tím rozjímám – si zvolily za své životní povolání – dělat lidem radost!

Když to tak shrnu, musím konstatovat, že to naše staří vůbec není smutné, opuštěné a zoufalé.

Díky všem pracovníkům Domova Vlčí mák, díky všem našim dobrovolníkům prožíváme každý den v klidu, přátelství a lásce.

Díky, tisíceré díky za každý nový den prožitý zde v našem domově – ve Vlčím máku.

                                                                                                                                                                                                                    23. března 2026

Mgr. B. Dejlová